vyroba práchna na zachytávání jisker je dobře pospáno na:
https://bushcraftportal.cz/2014/01/vyroba-troudu-prachno/
https://www.trampsky-magazin.cz/blog/rozdelavani-ohne-kresanim-530.html
Přeji hodně zdaru
HUBKA
V minulosti, kdy i sebemenší kousky plátna byly vzácné, se k zapalování
asi více používala hubka. Je to část houby zvané Troudnatec kopytovitý (Fomes
fomentarius obr.12). a nebo Rezavec šikmý (Innonotus obliquus obr. 13),
který roste nejvíce na břízách v severských zemích. Lze jej ale najít i
v zemích koruny české. Rezavec funguje bez úpravy, stačí jej jenom usušit
a používá se rezavá část uvnitř houby. Troudnatec je třeba ke křesání
upravit, jinak jiskru z ocílky nechytne. Hodí se jen její plstnatá vrstva těsně
pod tvrdou povrchovou krustou houby.
Houbu rozsekám sekyrou na proužky asi centimetr či dva široké a vyberu
jen kusy, které mají více než asi centimetr širokou plstnatou vrstvu. Vrchní
krustu většinou ponechám na místě, protože se odstraňuje velmi obtížně, ale
spodní trubičky odstraním. Dokud je houba syrová, pracuje se s ní mnohem
lépe, než když je suchá. Získané kousky hodím do kbelíku s vodou
a zasypu popelem z ohně, ve kterém se topilo jen dřevem.
Občas celou směs promíchám. Po dvou týdnech kousky hubky vyjmu a nechám
dokonale usušit. Aby se později daly lépe odtrhávat kousky ke křesání, tak
velké kusy natluču kladivem, aby změkly.
Další způsob úpravy troudnatce, aby zachytával jiskru z ocílky, je jeho
namáčení do sanytru. Ještě v 19. století existovaly manufaktury na úpravu
troudnatce tímto způsobem. Sanytr je dusičnan draselný, který se dnes také
používá třeba ke konzervaci uzenin. Nevím, jestli to dělám správně, ale
používám tento postup. Troudnatec namočím do nasyceného roztoku sanytru
a druhý den jej nechám usušit. Takto upravený troudnatec chytá jiskru bez
problému a doutná s mírným jiskřivým efektem.
Pouze opálený nebo zuhelnatělý Troudnatec lze také použít k zachycení
jiskry z ocílky a lze jej také používat jako bavlněný knot
v trubičce jen s tím rozdílem, že budou rozměry o něco větší.
Inspiroval mne obrázek z knihy W. Hougha a tak tomu říkám cheyennské
křesadlo. Viz obrázek 15 a 16.